V rubrice My Beauty, nejnkrásnější tváře módy a kultury odhalují svými vlastními slovy co pro ně znamená krása
Desetiletí znám jako newyorský švihák, dokonale uhlazený Patrick McDonald udělal úspěšnou kariéru díky tomu, že vyčníval z davu. Pro své ohromující komplety se v 70. letech stal kultovní postavou. Od stálého hosta Studia 54 se McDonald posunul na status vlivné módní ikony a jednoho z nejfotografovanějších mužů známého street style fotografa New York Times, Billa Cunninghama. Nedávno se přesunul do Palm Springs v Kalifornii, kde vyžívá svůj módní know-how ve svém novém butiku, který vlastní a vede spolu se svým bratrem Michaelem McDonaldem. Nově vytvořený „Desert Dandy“ (Pouštní Švihák) vyniká sametovými obleky, make-upem a očarováním Davidem Bowiem.
Vidím krásu ve všem, tak žiji svůj život. Krása je něco příjemného pro oči a smysly. Může to být cokoliv - od kytky k člověku, k oblečení, snažím se nacházet krásu ve všem, co prožívám.
Uvědomuji si transformativní sílu oblečení od útlého věku. I ve školce jsem se rád oblékal sám. Oblékal jsem se jako malý Lord Fauntleroy do malých sametových sak a kalhot. Jedna z mých prvních hraček, co jsem dostal byla brož z balíčku sladkostí Crackerjack. Dal jsem si ji na bundu a nosil ji každý den. Když mě máma vzala nakupovat, vybíral jsem si oblečení sám. Nakupovali jsme v luxusním obchodním domě v kalifornii, který se jmenoval I. Magnin & Co - vždy mě přitahovali zajímavé látky s bohatým potiskem a barvou. Chtěl jsem krásné věci jako sametové kabáty, bylo mi jedno, že jsou pro holky. Odtud vygradoval můj styl a vymkl se kontrole.
Moje dvojče mělo od mala podobný styl, ale byl konzervativnější. Když jsme ve swingových 60. letech jeli s mou matkou do Londýna, zamiloval jsem si tam všechny ty úžasné obleky z okázalých látek a divokých vzorů. Pamatuji se, jak jsem šel do obchodu Biba a jak se mi tam všechno líbilo. Stále se mi to líbí. Biba mne stále inspiruje, Ossia Clark a ta éra obecně. Mám velkou náklonnost ke stylu 60. let.
„ Lidé mohou nazývat můj styl jako “dandy”, ale já tomu říkám moje DNA. Pochází to z mého nitra a je to reflexe toho, jak žiji svůj život.“
Lidé mohou nazývat můj styl jako „dandy”, ale já tomu říkám moje DNA. Pochází to z mého nitra a je to odraz toho, jak žiji svůj život. Můj styl je produktem toho, co dělám: hledání štěstí, spokojenost, potěšení. Miluji experiment a míchání neobvyklých vzorů a barev. Mám jeden malý citát, který to shrnuje: “Rád mícham tohle s tamtím.“
Lidé někdy říkají, že je můj vzhled zastrašuje, možná proto, že to, co nosím, mi dodává jistotu. Domnívám se, že ta nejdůležitější věc na tom, jak se oblékám je to, že to přitahuje lidi, kterými chci být obklopen, lidi podobných zájmů a vkusu. Ty ostatní to drží stranou. Takže je to také jako brnění, které mě chrání před lidmi a věcmi, které vidět nechci.
Není pochyb, že mě na škole a univerzitě fascinoval David Bowie. To, jak nosil make-up a jak při tom vypadal přirozeně, to mě inspirovalo. Viděl jsem, že make-up nemusí být jen pro ženy a díky němu jsem s ním experimentoval. Strašně se mi líbilo i oblečení, které nosil, obzvláště look, který pro něj vytvořil Issey Miyake a také ta jeho androgynie – nenásilný mix ženskosti a mužnosti, kterou zobrazoval se někdy objevuje v mém stylu. Měl jsem dojem, že pokud to může udělat on, můžu i já, takže v 70. letech jsem nosil boty s tou největší platformou a zvonáče jaké jen šly. Také mě inspiroval Fred Astaire, protože jsem miloval, že ať už v reálném životě, nebo na jevišti, vždy byl oblečen naprosto bezvadně. Byl to vždy uhlazený, úžasný člověk.
Na můj styl měl také obrovský vliv můj dědeček. Nikdy jsem ho nepoznal, ale viděl jsem spoustu jeho fotek a vždy si myslím, že vypadal fantasticky. Jmenoval se Eric Cesar Wickenden a byl jedním z prvních lidí, co měli v Kalifornii galanterii jen pro muže. Pokaždé nosil krásné obleky – vždy měl naprosto kompletní look, od jeho slaměného klobouku, až po úchvatné boty.
Po mnoha letech strávených v New Yorku, jsem se teď přestěhoval do Palm Springs v Kalifornii, kde mám s mým bratrem dvojčetem obchod s oblečením. Jmenuje se No.6 a prodává vše, co milujeme. New York zůstane navždy mým domovem a v mém srdci. Palm Springs se zdá být jen přechodné místo, myslím, že nakonec skončím v San Franciscu. To, jak se oblékám se možná změní kvůli podnebí, ale nikdy nezměním svůj styl.